Můj souboj s kávou: Teoretická příprava

Když začnu citací wikipedie, tak můžu říci, že kofein je pravděpodobně nejrozšířenější stimulant na světě, který se užíváním ve větším množství stává drogou.

Mno, je to jen wikipedie, snad to nebude tak žhavé.

Stimulant ale v každém případě je. Funguje jako antagonista adenosinu, to znamená, že vyšoupne adenosin z jeho místa a usadí se na něm. Sám ovšem nefunguje stejně, jako adenosin, je to jen taková žába na prameni. Dá se to představit třeba jako klíč, který lze strčit do zámku, ale už ne s ním otočit.

A co dělá adenosin? Respektive co by dělal, kdyby ho kofein nechal? Receptory, nebo zámky v mém příměru, na adenosin jsou různě po těle a mají více funkcí. Důvod, proč pijeme kávu, je v receptoru v mozku. Ten totiž způsobuje únavu, zpomalení a chuť se natáhnout. Podobně to funguje i na jiných místech těla, většinou se jedná o uvolnění a uklidnění. Adenosin totiž funguje jako - jedno z mnoha - řízení naší únavy. Od rána, kdy je jeho hladina nejnižší, ho postupně přibývá, až jeho účinky pocítíme únavou, nesoustředěností, nechutí něco dělat, i zpomalením srdeční činnosti. V průběhu odpočinku se adenosin odbourá a pak zase můžeme vesele z postele.

Všimněte si, že normálně nemá smysl pít kávu, nebo cokoliv s kofeinem ráno. Adenosinu je stejně málo, není třeba jeho zámky obsazovat nefunkčním klíčem. Pokud je to třeba, něco není v pořádku.

Kofein se dobře a rychle rozpouští v tuku i ve vodě, takže se rychle vstřebá. Když jsem asi před půl rokem trochu experimentoval, efekt jsem pocítil už po pár minutách, řekl bych, že za půl hodiny už byl v krvi všechen. Rozkládá se v játrech. Mimochodem, až jeden z jeho metabolitů, tedy látek, na které je rozložen, má močopudné účinky, sám kofein je v tom nevinně.

Jeho poločas rozpadu se různí a obvykle je to něco mezi 3 a 8 hodinami. Nejčastěji jsem četl o šesti hodinách. Poločas rozpadu je doba, za kterou množství kofeinu klesne na polovinu. Takže pokud jsem vypil jedno espresso, kde je asi tak 100mg kofeinu, za 6 hodin je ho 50mg, za dalších 6 hodin 25mg a tak dále.

Můžeme si tedy spočítat kofeinovou stopu mého dne, jak jsem jej před chvílí popisoval. Začal jsem v osm hodin prvním espressem, to máme 100mg. Po hodině další kávička. Odbourávání není lineární, ale řekněme, že za tu hodinu bylo z první kávy 90mg, máme tedy 190mg. Za další hodinu máme 270mg a na oběd kráčím s 340mg kofeinu v krvi. To už je pěkné. Po obědě se kadence zpomaluje (a moje schopnost něco dělat mizí zcela), takže pátá káva po dvou hodinách znamená asi tak 390mg a domů odcházím s nějakými 400-450mg kofeinu v krvi.

Je pět hodin odpoledne, hladina adenosinu stoupá, ale všechny zámky jsou obsazené. Za šest hodin je jedenáct v noci a já jdu do postele. Naštěstí či k mé smůle neřídí únavu a spánek jen adenosin, takže se únava postupně dostavuje i tak. V krvi mi koluje 200mg kofeinu. Do rána to klesne určitě pod 100mg. Adenosin nestrávil noc v zámcích, ale potuloval se krví, a tak nebyl efektivně odbourán. Ráno se konečně zámky uvolňují a adenosin radostně vklouzává. Narozdíl od kofeinu ale v zámku funguje. Jsem unavený jako zvíře. Jako bych se ani nevyspal.

Je to včerejší únava, kterou jsem si hezky zabalil a nechal na ráno. Ale já musím fungovat! První káva má jen částečný efekt, druhá je lepší. Vyházel jsem adenosin ze zámků a jsem zase celkem čilý.

Když jsem to takto dělal dost dlouho, tělo postupně zvyšovalo množství receptorů adenosinu tak, aby se s tím vyrovnalo a já alespoň nějakou únavu cítil. Takže zámků bylo víc, než původně. Dokud jsem část z nich skoro pořád držel obsazené kofeinem, a vždy ráno to rychle doháněl, šlo to. Ale tak jsem vlastně potřeboval stabilní hladinu kofeinu na normální čilost. Dostal jsem se do situace, kdy jsem se nalil kofeinem a byl jsem ve stavu nula. Když hladinka klesla, do uvolněných zámků se okamžitě vecpal adenosin a já jsem odpadával. Díky tolika zámkům totiž fungoval mnohem víc, než měl.

A to mluvím jen o vlivu v mozku, na bdělost a soustředěnost. Adenosinové receptory jsou ale v celém těle a o celém jejich fungování není ještě úplně jasno. Moje kávové šílenství jistě mělo vliv i jinde než v mozku, ale to jsem nepozoroval.

Dokud jsem přísun kofeinu před šesti týdny zcela nezastavil.