Plná hydratace
Z Holandska chleba Pravegan vozí výlučně náklaďáky na plyn a rozpéká se nad ránem elektřinou z ekologických zdrojů.
Kdyby si lidi trochu přispali, mohlo by se to rozpékat ve sluneční peci, meditoval jsem při chůzi. Odpočatí lidé a Pravegan přímo z lůna přírody. Skoro. Win-win, usmál jsem se a mimoděk rukou zkontroloval tašku. Nějaká lehká, zdá se. Sklouzl jsem pohledem a den se zamračil, láhev na vodu je prázdná. Filtrovaná, šťastná voda mě dnes neprovází.
Myšlenkami rychle procházím ránem. Ano, tady nesu talíř od snídaně, všímám si bublající filtrace. Uvědomil jsem si, že je láhev ze včerejška ještě v tašce. Myšlenka se snaží udržet, ale beznadějně klouže a utápí se v pozdravech od dětí, ženinou snahou najít mobil, vyštěkávajícím psem.
Když dokončím tuto rychlou analýzu, dobíhající vzpomínka na ráno mi přinese ještě jeden obraz. Ten, jak na něm nechávám stát netknutý mátový čaj, odmítám zbytek smoothie a spěchám na autobus. Já jsem nepil! Nepil. Nepil... A teď ani nemám co. V první chvíli mě zachvacuje panika. Jsem ale dospělý muž, cyklista a člen mužského kruhu. Pohledem rychle kontroluju okolí. Támhle. Pár rychlých kroků a jsem v tmavém podchodu.
Takže popořádku. Nejdříve já. Mám pocit, že se mi stahuje kůže na obličeji, dlaně neobvykle suché, cítím se mírně unaveně, zatím tedy žádné vážné problémy, to se ale může rychle změnit. Teď stav zásob, to bude rychlé: Nula. No a konečně okolí. Podchod mi poskytuje stín, ale jinak nic. Rozhlížím se po ulici. Dopolední slunce ji dělí téměř přesně napůl - půl ve stínu, půl na ostrém slunci. Takže na řešení problému mám jen jednu polovinu ulice, naštěstí tu moji.
Opouštím tedy dočasný úkryt, kterému ale věnuji alespoň krátký pohled, přece jen mi byl dobrých ochráncem a svědkem mých myšlenek. Držím se spíše při zdi, dál od sálajícího tepla z druhé strany. Míjím výdejnu knih, výdejnu elektra, výdejnu vybavení výdejen. Klíčovou službu. Úpravnu psů s asijským bistrem v jednom vchodu. Jindy bych tím pěkně prohnal instagram, dnes jde ale o hodně. Propadám skoro beznaději, když se přiblížím k trafice. V odrbané ledničce se pod zámkem krčí plastové lahve. Nejdříve se je chystám bez zájmu minout, ale pak se ozve pud sebezáchovy.
Vracím se a koukám do ledničky. Odcházím a znovu se vracím. Lahve mě lákají a děsí zároveň. Mrtvá voda, lapená na týdny v petkách, stokrát odpařená a zase stečená v maličkém prostoru pod vrškem. Potlačuji dávivý reflex a mačkám si kůži na ruce. Dolíček zůstává o chvilku déle, dehydratace se blíží. Pozoruji čáru dělící ulici, je o hodný kus blíž, úplně cítím nedočkavý žár. Jako ve snu platím, vrzne petlice a už svírám v ruce potící se láhev. První lok vlastně ani nevnímám, druhý, pátý, desátý. Choulím se na lavičce.
Jak se mi vrací jasnější uvažování, skrývám petku, dosud přitisknutou na hruď, do tašky. Po pár minutách se zvedám a odcházím na tramvaj. Plně hydratován, usměju se. Plně hydratován za cenu, kterou ukrývám v tašce. Úsměv mi vadne.
Poloprázdná tramvaj se vleče horkými ulicemi. Potím se. Po pár křižovatkách se začnu ošívat, jak si tekutina našla rychlou cestu tělem. Ploužení po kolejích se stává nesnesitelně pomalým. Mysl mi vklouzne k petce v tašce. V duchu se okřiknu.
Po několika dalších zastávkách a kodrcání přes výhybky se ta myšlenka vrátila.
Jakub Špičák
Trable s láskou
Možná se nudil nebo chtěl vidět, co to udělá, zvědav ač vševědoucí. Tak rozlil lásku, která se teď plíží jako jedovatý plyn a všude se dostane, do každé domácnosti, škvíry i do oblečení. Všechno je jí nasáklé.
Jakub Špičák
Na pivo do kavárny aneb Muži, kteří milují nářadí
Původně to byla hospoda, ale pak ji musel majitel zavřít a prodat. Byla totiž příliš jednoúčelová. Jako dříve masny nebo třeba pošty, na kterých šlo o dopisy a balíčky a vonělo to tam razítkovou barvou.
Jakub Špičák
Po stopách otců
Přišel s tím brácha. Jeho synovi bylo pět, mým pět a sedm a prý začněme z nich dělat chlapy. Tedy utrhněme je konečně maminkám od prsů a vyražme s nimi do lůna přírody a vstříc dobrodružství.
Jakub Špičák
Čtyři Hanky, díl 4.
Toto je kopie záznamů z blogu dvanáctiletého kluka. Jeho obvyklý život a obvyklé starosti už definitivně zmizí.
Jakub Špičák
Čtyři Hanky, díl 3.
Toto je kopie záznamů z blogu dvanáctiletého kluka. Jeho obvyklý život a obvyklé starosti se postupně hodně vzdálí těm původním.
Jakub Špičák
Čtyři Hanky, díl 2.
Toto je kopie záznamů z blogu dvanáctiletého kluka. Jeho obvyklý život a obvyklé starosti se postupně změní na více než neobvyklé.
Jakub Špičák
Čtyři Hanky, díl 1.
Toto je kopie záznamů z blogu dvanáctiletého kluka. Jeho obvyklý život a obvyklé starosti se postupně změní na úplně, úplně jiné.
Jakub Špičák
Stávka za budoucnost
Kdo četl nebo sledoval Hru o trůny, případně je zběhlý v historii, zná ten příběh, kdy se lidé handrkují o trůn a přitom se za obzorem chystá něco mnohem, mnohem horšího, přitom poslům nikdo nevěří, ba nemá na ně ani čas.
Jakub Špičák
Frontální výzkum
Považujte mě za snílka, ale já věřím, že se každý člověk chová racionálně, a to včetně pitomců. Jsem zvídavý typ, a tak jsem se rozhodl zjistit, jaké že rácio se to skrývá v těch, co se na mě tlačí ve frontách u pokladen.
Jakub Špičák
Nejsem Leonardo
Seděl jsem v kuchyni a bylo mi dost úzko. Právě odešel elektrikář, potřeboval jsem domluvit protažení zásuvky. Místo toho jsem teď přemýšlel, jestli se vůbec dostanu ven, aniž bych bídně zhynul po zásahu elektrickým proudem.
Jakub Špičák
Pozor na to, kam to strčíte
Ne, tenhle článek nebude obscénně biologické povahy, i když popsaná situace vám může způsobit stejné nebo i větší problémy, než hormonálně řízený úlet.
Jakub Špičák
Svoboda na tlusto namazaná
Před těmi třiceti lety mi bylo patnáct a nadšeně jsem se účastnil demonstrací a hltal všechno nové v televizi - hlavně proto, že se tam začaly objevovat skupiny, které jsem znal jen z mnohokrát kopírovaných kazet.
Jakub Špičák
Totální mobilní válka
V dobré víře ze svých dětí dělám outsidery. Je to těžké a zřejmě i sisyfovské. Ale nepřestanu s tím.
Jakub Špičák
Od porna k výmluvě
Porno je občas velice solidní motivací k technologickému pokroku, od VHS přes širokopásmový internet a internetové video až k použití umělé inteligence. A může zasáhnout i do politiky.
Jakub Špičák
Elektronický dobrý úmysl
Co skrývá elektronická cigareta, aneb jak se dobrý úmysl zase zvrtl. Pokud to vůbec dobrý úmysl byl.
Jakub Špičák
Ach ta Greta
Ta Greta, ta jim dala. Ta nám dala. Té jsme dali. Té dávají. Obyčejná, možná trochu pokažená holka, co vykřičela svoje mladé znechucení. Nebyl jsem v tom věku jiný, matka debil, otec debil, pokrytec, kam se podíváš.
Jakub Špičák
Můj souboj s kávou: Zkřížení mečů
Poslední kávu jsem měl v neděli ráno. První den nebyl nijak výjimečný. Tedy ne že bych neměl na krásně voňavé, hebké espresso chuť, tu mám i teď, když to píšu, ale cítil jsem se normálně.
Jakub Špičák
Můj souboj s kávou: Teoretická příprava
Když začnu citací wikipedie, tak můžu říci, že kofein je pravděpodobně nejrozšířenější stimulant na světě, který se užíváním ve větším množství stává drogou.
Jakub Špičák
Můj souboj s kávou: Začátek konce
Je to šest týdnů, co jsem přestal pít kafe a vůbec kofein ve všech podobách. Bolelo to, ale zdá se, že jsem vyhrál.
- Počet článků 20
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 427x